Ti, kteří ještě mohou cestovat a nemají to daleko zase navštěvují místa svých her, nebo dokonce i školu, kam chodili. Každý má jiný způsob návrat do krajin dětského světa.
Sami si vzpomeňte, co jste měli rádi a co byste chtěli znovu zažít. Každý něco jiného, že ano. Ale něco společné přece jen asi bude. No ono toho bude více, ale my si vybereme kouzelníka. Je úplně jedno, zda vystupoval v knize či ve filmu. Obojí jsme jako děti hltali a někdy se k tomu i rádi vraceli. Kdopak by mohl zapomenout na dívku na koštěti, nebo jiné kouzelníky či kouzelnice. Probouzelo to naší fantazii a myslím, že se tak děje dodnes. Jistě by se mohlo napsat, že kouzla mají své kouzlo, jenže to by byla hodně kostrbatá věta. Přesto je pravdivá, protože věřím, že vůbec nejlepší bylo, když kouzelník vystoupil živě. Ano, když jste mohli vidět kouzelníka přímo před svýma očima a tleskat jeho kouskům. Jako děti a domnívám se, že i jako dospělí byste takové vystoupení znovu rádi viděli. Není se co divit. Kdo z nás by nezáviděl princezně Arabele její prsten. Kouzelník jej nepotřebuje, a přesto také dokáže pravé divy.
Kdopak by tohle nechtěl umět. Arabela to měla nesmírně jednoduché, ale takový pravý kouzelník dnešní doby, ten to tak jednoduché rozhodně nemá. Každé vystoupení, které trvá třeba jen hodinku je třeba pečlivě nastudovat, každý prvek znova zopakovat, a to trvá nějakou dobu. Další čas spotřebuje příprava jednotlivých triků. Zde je nemožno se nějak rozepisovat, protože bych toho musel spoustu prozradit. Sám jsem se kdysi tímto koníčkem zabýval, tak moc dobře vím, o čem je řeč. Dále jsem to nedotáhl, protože je třeba obrovské trpělivosti, a tu já prostě nemám.
Proto je třeba skutečně tyto nadšence obdivovat a hluboce se sklonit před jejich uměním. Nakonec nezbývá než také hodně a dlouho tleskat. Tito mistři http://www.novagalerie.cz/krajina/ svého řemesla si to jistě zaslouží.